|
| Zásilka | Zánik (odstranění) zásilky |
|
Problematiku formátování textu je potřeba dobře pochopit, abyste docílili požadovaných výsledků při odesílání zásilek a abyste pochopili u příchozích zásilek, proč se zobrazují určitým způsobem.
Veškeré informace v této kapitole se týkají vlastního "těla" zásilky, tedy "hlavního textu" zobrazovaného v prohlížeči zásilky v ploše karty Zásilka Adekvátní prostor pro "hlavní text" je v každé e-mailové klientské aplikaci (MS Outlook...).
Přílohy zásilky jsou zcela jiným tématem, neboť jsou to samostatné datové soubory, které jsou prostřednictvím zásilky pouze přepravovány, ale jejich prohlížení (editaci) zajišťují jiné programy, instalované na uživatelském počítači, určené pro práci s příslušným druhem souboru (podle přípony jeho jména).
Pokud jde o zásilky "uvnitř firmy", tedy mezi jednotlivými uživateli Kaskády, není co řešit. Odesílateli i příjemci se zobrazí formátovaný text stejně (tak jak jej odesílatel vytvořil), ať už bude použit kterýkoliv způsob formátování.
Také u zásilek doručených prostřednictvím Internetu uživatelům Kaskády v jiné firmě (např. od vás na HotLine pracoviště podpory Kaskády ... ) je jistota shodného zobrazení.
V těchto případech může docházet k různým situacím, což vyplývá z následující kapitoly.
Se zobrazením formátovaného textu příjemcům v Internetu to není vůbec jednoduché.
Důvod je především v tom (ačkoliv to běžnému člověku přijde neuvěřitelné), že e-mailová komunikace není ani zdaleka exaktní disciplínou, ve které by platila jednoznačná a všemi respektovaná pravidla. Existuje samozřejmě řada doporučení a konvencí, které se tvůrci software (včetně autorského týmu Kaskády) snaží respektovat a aplikovat, bohužel ne vždy zcela důsledně a správně.
Prostý text bez formátování byl původně jedinou formou obsahu těla zásilky:
I dnes je prostý text základem, na kterém je nutno stavět. Pokud nevíme, jaký systém používá příjemce naší zásilky, pak použitím prostého textu nic nezkazíme, jemu se určitě správně zobrazí.
I v zásilkách s formátovaným textem (viz. dále) by mělo být vždy vloženo jako alternativa shodné sdělení převedené do prostého textu. Kaskáda to dělá, ale řada e-mailových systémů bohužel toto doporučení ignoruje.
Podle obecně platných doporučení může zásilka ve svém "tělu" obsahovat příslušné sdělení v několika variantách, v různých formátech (prostý text, richtext, html, ...).
Tyto varianty mají být uspořádány určitým způsobem, od nejjednodušších (prostý text) ke složitějším, přitom základní prostý text by mezi nimi neměl chybět.
Poštovní SW u příjemce zásilky propátrá strukturu zásilky, zjistí jaké alternativy obsahuje, v rámci své logiky něco nějak zobrazí. A začíná být "veselo", protože určitou konkrétní zásilku, odeslanou více příjemcům, může každý z nich vidět poněkud jinak.
Pokud např. odesílací SW uživateli umožní psát ve formátu HTML, ten vloží do zásilky a ignoruje potřebnost vložení alternativního prostého textu, a pokud e-malový software příjemce není na práci s HTML formátem zařízen, je zde samozřejmě problém.
Kaskáda podporuje 3 formáty textu (prostý text, RTF, HTML), každý má své výhody i nevýhody.
Formát určil odesílatel "z vnějšího světa", Kaskáda při vkládání zásilky do databáze provedla analýzu a připravila zásilku pro zobrazení v prohlížeči.
Formát určuje uživatel Kaskády, který zásilku vytváří, volba je k dispozici v prohlížeči zásilky, v kartě Možnosti.
Jak bylo řečeno výše, jde o základní variantu, zcela dostačující pro jednoduchá sdělení
Formát RTF je obecně velmi rozšířený formát textu, podporovaný mnoha textovými procesory, i samotným jádrem MS Windows (zobrazovací a tiskové komponenty ...).
Kaskáda využívá tento formát pro uložení všech možných textů u objektů (interní poznámky, externí texty pro tisk dokladů ...) i jinde. Proto je tento formát textu Kaskádou také podporován v rámci alternativ u zásilek.
Problémem u tohoto formátu je fakt, že není právě vhodný pro zobrazení ve webových aplikacích (různé webové přístupy k poštovním schránkám) a řada poštovních systémů tento formát ignoruje. S tím se Kaskáda vypořádává tím, že text v RTF formátu vkládá do zásilky jako přílohu (namísto alternativního těla), aby pro příjemce byl tento text alespoň jako příloha dostupný.
Hlavní výhodou tohoto formátu je jeho použitelnost ve webových aplikacích a podpora ze strany firmy Microsoft.
Kaskádní přijímač zásilek, který přebírá zásilky od poštovního serveru a vkládá je do databáze, provádí rozbor každé zásilky a rozhoduje o tom, jak jí do databáze zaznamenat.
Následně pak uživatel zásilku otevírá v prohlížeči zásilky, tento prohlížeč se chová podle toho, jaké informace o zásilce v databázi nachází.
Z každé přijatá zásilky se Kaskáda snaží získat
V každé zásilce by sdělení ve formě prostého textu mělo být obsaženo, ale bohužel v některých případech tomu tak není.
Pokud v zásilce žádná "formátovaná alternativa" obsažena není, pak jediným použitelným formátem je prostý text, prohlížeč ani nenabídne žádnou jinou variantu.
Svět internetu a elektronických zásilek je opravdu rozmanitý a často nevyzpytatelný.
E-maily jsou produkovány z mnoha a mnoha systémů a stejně tak do mnoha systémů přijímány. Zdaleka ne všichni respektují příslušná technická doporučení a standardy, takže může vznikat řada situací, kdy e-mail je čitelný pouze s potížemi, často kvůli použití různých znakových sad atd.
Znakovou sadu (tzv. charset) si lze zjednodušeně představit jako tabulku, ve které je každému znaku (písmena, číslice, spec.znaky) přiřazeno číslo (neboť v počítači je vše převedeno na nuly a jedničky, tedy čísla), které tento znak představuje.
Je jich mnoho, v běžné praxi se v naší zemi setkáváme cca se čtyřmi až šesti.
Znaková sada v českých verzích MS Windows se nejčastěji označuje jako CP1250, přitom
Obecně lze říct, že lze použít jakoukoliv znakovou sadu, pokud je v zásilce (v hlavičce každé její jednotlivé části, neboli partu) informace o příslušné znakové sadě zaznamenána.
Pokud tato informace chybí, předpokládá se, že je to sada ISO-8859-1, bohužel ale toto pravidlo často splněno není a při dekódování přijaté zásilky pak dochází k problémům.
Pro dekódování nekorektních příchozích zásilek je v Kaskádě k dispozici tento údaj, jenž je součástí každé zásilky, je zobrazen (a lze přepnout) v kartě Možnosti.
Tento údaj je v rámci příslušné zásilky součástí rozhodovacího algoritmu při dekódování jejích jednotlivých částí (viz. dále).
Inicializace tohoto údaje probíhá následovně
Následně (u existující zásilky přijaté z internetu) může uživatel tento údaj změnit v prohlížeči Zásilky klávesovou zkratkou Ctrl+X nebo volbou Dflt.charset v kartě Možnosti a přitom dojde k opakovanému rozebrání zásilky v "nové situaci", tedy možná také s "novým výsledkem".
Takto zjištěnou znakovou sadu program chápe jako sadu, v níž je zaznamenána příslušná (nekorektní) část zásilky a podle toho dekóduje do sady CP1250.
Výše popsané principy se kromě vlastního těla zásilky týkají i textových příloh, především jde o soubory s příponou TXT, HTM, HTML.
U ostatních příloh se s žádnými znakovými sadami nepracuje.
Pokud se nějaká textová příloha dekóduje nesprávně, není nutno měnit default charset celé zásilky, stačí při otevírání přílohy nebo volání funkce Uložit jako soubor přidržet klávesu Ctrl a tím docílit vyvolání nabídky seznamu znakových sad. Zde stačí vybrat některou sadu z nabídky a program ji (v případě, že příloha nemá pevně určený charset) použije přednostně.
Uživatel obvykle očekává, že se v prohlížeči zobrazí "nejvyšší formát", tedy např. HTML text u zásilky doručené v tomto formátu. Některé programy ( MS Outlook ...) se tak i chovají, má to ale svá úskalí a z pohledu bezpečnosti to může být velký problém (viz. např. MS Outlook podporuje prohlížení e-mailů v kódu HTML a ten se standardně zobrazuje jako první. Co to znamená? Velké nebezpečí průniku virů a červů pomocí prvků ActiveX. Velká slabina tohoto poštovního klienta je, že nelze nastavit formát zobrazované zprávy.)
Kaskáda se proto chová následovně:
Záleží na tom, v jakém formátu je zásilka uživatelem vytvořena.
Pokud chcete provést jednoduchý pokus a ověřit si, jak vypadá zásilka, kterou odesíláte, pak ji odešlete (případně k adresátům přidejte) na nějakou svoji adresu, např. na veřejném serveru, do které vstupujete přes webové rozhraní apod.
Do těla internetové zásilky se zaznamená tento text, žádná alternativa.
Co uvidí příjemce:
Zaručeně totéž co odesílatel
Kaskáda do zásilky vloží tento text ve dvou podobách:
Důvodem, proč není text vložen jako "alternativa obsahu" ale je z něj vytvořena příloha, je fakt, že RTF formát řada poštovních programů nepodporuje "jako alternativní obsah", ale samozřejmě jako přílohu jej příjemci nabídne.
Tento prostý text vytvoří Kaskáda automaticky z textu formátovaného (vytvořeného uživatelem) a to tak, že odstraní veškeré formátování.
POZOR – vizuálně se takový text může od formátovaného originálu podstatně lišit.
Co uvidí příjemce:
Jako obsah zásilky uvidí prostý text tak, jak jej "očištěním od formátovacích informací" vytvořila Kaskáda.
Jako jednu z příloh (možná jedinou, pokud uživatel nic nepřiložil) uvidí "dokument" s názvem KRichBody.rtf, kliknutím na tuto přílohu otevře program určený na jeho počítači k práci s RTF-formátem a přečte si zprávu v takové podobě, v jaké jí odesílatel napsal.
Kaskáda do zásilky vloží tento text ve dvou podobách:
Tento prostý text vytvoří Kaskáda automaticky z textu formátovaného (vytvořeného uživatelem) a to tak, že odstraní veškeré formátování.
POZOR – vizuálně se takový text může od formátovaného originálu podstatně lišit (po odstranění formátování se text "slije" dohromady), proto je v prohlížeči zásilky k dispozici karta Prostý text, ve kterém může uživatel tento prostý text upravit tak, aby byl pro příjemce čitelnější.
Co uvidí příjemce:
Záleží na jeho poštovním programu:
|
| Zásilka | Zánik (odstranění) zásilky |
|