|
| Náležitosti dokladů |
| Ekonomika v Kaskádě | Zásobníky majetku |
|
Kurzový rozdíl vzniká tam, kde existuje "dvojí ocenění" ( v národní měně x v cizí měně) a v průběhu času se změní kurz, tedy poměr mezi těmito měnami. Typické jsou dvě situace:
Při vystavení dokladu je použit kurz, kterým je částka cizí měny přepočtena do národní měny a v této výši zaúčtována.
Následně probíhají úhrady při odlišném kurzu, takže "cizoměnový zůstatek" a "korunový zůstatek" se mění v jiném poměru, než jaký byl na počátku. Nakonec je zůstatek v cizí ( = operativní ) měně roven nule, ale zůstatek korunový ( = národní měna ) je nenulový, tedy je zde kurzový rozdíl.
Kurzový rozdíl vzniká také tehdy, když bez ohledu na stav úhrad je potřeba přehodnotit kurz u nevyrovnaných dokladů například ke konci účetního období. I zde vstupuje do hry kurz odlišný od toho původního, vzniká kurzový rozdíl, ten je potřeba vypořádat.
Na valutové pokladně a/nebo bankovním účtu vedeném v cizí měně probíhají příjmy a výdeje v různých kurzech. Při každé operaci dochází k výpočtu odpovídající částky v národní měně (příslušným kurzem), která se promítá do účetnictví. Tak se vyvíjí korunové ocenění příslušné pokladny (nebo bank.účtu). Zpětně lze z daného zůstatku cizí měny a korunového ocenění vypočítat "fiktivní kurz", odpovídající skladové ceně získané metodou váženého průměru.
V rámci legislativních požadavků a/nebo firemních směrnic je potřeba např. ke konci účetního období "přecenit" cizí měnu aktuálním kurzem (ČNB apod.), tedy vypořádat vzniklý korunový rozdíl.
Podstatou vypořádání je to, že namísto běžných příjmů, výdejů či úhrad, kdy jsou ve hře jak částky cizí měny tak i částky národní měny, při vypořádání se nic nemění na cizí měně, ale účtuje se částka v národní měně, která ovlivní "ocenění" dokladu nebo peněžního zásobníku.
Pro vypořádání kurzového rozdílu u nevyrovnaných párovatelných dokladů je nutno vytvořit, vystavit a zaúčtovat interní účetní doklad, v němž každý jeden řádek odkazuje na jeden nevyrovnaný párovatelný doklad v cizí měně a vypořádává jeho rozdíl.
Jedním z atributů u interních dokladů je tzv. Speciální určení dokladu, přitom jedna z voleb je právě ta, kterou zde potřebujeme, tedy "Zúčtování kurzových rozdílů".
Množinu dokladů lze také zaškrtnutím pole "Provést pouze pro doklady z K-schránky" omezit na doklady zařazené do K-schránky. V tomto případě nebude filtr nastaven na všechny doklady uložené v Kaskádě, ale pouze na doklady zařazené do K-schránky splňující výše uvedené podmínky.
Poznámka:
V dokladu s nastavenou specializací "Zúčtování kurzových rozdílů" můžete také vytvářet řádky ručně, v tom případě je na vás určení správné částky. Lze jí samozřejmě snadno přečíst v prohlížeči dokladu v kartě Párování, nebo v tiskové sestavě vyvolané z modulu Knihy a výkazy / Tisk párovatelných dokladů / Přehled kurz. rozdílů dokladů v cizí měně, ale výše popsaný postup automatické tvorby řádků je určitě pohodlnější.
Pro vypořádání kurzového rozdílu u peněžního zásobníku je nutno vytvořit, vystavit a zaúčtovat příjemku dané peněžní měny, ve které bude
V uživatelském rozhraní je k tomu účelu k dispozici činnost "Vytvořit obsah - zúčtování kurzových rozdílů" v prohlížeči Pokladního dokladu a v prohlížeči Bankovního výpisu.
|
| Náležitosti dokladů |
| Ekonomika v Kaskádě | Zásobníky majetku |
|